Školní bál 2014
Školní bál v modrém
Tisíce sekund příprav, desítky minut zkoušení, spousta hodin práce a nakonec jen čtvrtina dne plná zábavy, i tak to stálo za to!
Ples začal vlastně už loni, kdy jsme začali přemýšlet, zda do toho vůbec jít. Naštěstí jsme se nakonec v názoru sešli – jdeme do toho!
Modrá je dobrá, tudíž vše bylo modré – úžasná výzdoba, detaily na oblečeních účinkujících, dokonce i ubrusy. (Modrá je barva úspěchu a povinnosti, možná proto jsme si ji původně nezištně zvolili.) Nakonec i pořadatelé – Sbor dobrovolných hasičů Štěpánov, se kterými úzce spolupracujeme již od projektu „Ve Štěpánově to tepe“ – přišli v modrých uniformách. A těm patří popravdě největší dík, neboť bez nich by jistě cvrkot na plese neplynul tak klidně, jak se jednadvacátého února čtrnáctého roku stalo.
Již mnoho let je tradicí, že na školním plese vystoupí žáci či přátelé školy. Jestli to není někomu po chuti, tak pardon, ale ti profíci jsou koneckonců naši žáci, tak proč preferovat „cizí“! Tentokrát nás reprezentovali, dle časového harmonogramu, členové skupiny Štěp, gymnastky ze skupiny Oáza, Pelčata, Jakub Soušek se svou taneční partnerkou slečnou Nikolou Starou z Olomouce a naši absolventi, žáci devátých tříd.
Modrý ples zahájil Štěp naší školní hymnou. Poté všechny mile přivítal pan ředitel ZŠ Karel Vacek ve svém úvodním proslovu. Štěp vystřídala taneční skupina Oáza, svými tanečními kreacemi uchvátila nejedno tělo i duši. Z názvů jejich vystoupení – Cirkus, Ladies a Little party – si můžete udělat obrázek, v jakém duchu se asi odehrávala. Následně Kuba Soušek se svou partnerkou vnesli na taneční parket opravdové zážitky z tance.
Hudební skupinu PeVa přerušila ve druhém vstupu Pelčata, která nasadila nezvyklé tempo - jejich hudebně pohybové číslo rozproudilo krev v žilách nejednoho diváka.
Atmosféru večera navodily a následně i celý večer provázely zpěvanky Pelcová s Hejníčkovou. Škoda jen, že jejichž vtipný improvizační úvod skoro nikdo neslyšel J
Po desáté večerní se již všichni jen bavili, taneční parket si užil své a myslím, že by měl co vyprávět. Nicméně to já vám nepovím - buď se musíte vyptat těch, co si s námi užívali nebo zkrátka příště přijít za námi.
Závěrem bych ještě chtěla poděkovat všem organizátorům, sluníčkám, bez nichž bych to jistě nezvládla. Takže za všechny naše děti ještě jednou moc a moc děkuji.
Adriana Hejníčková